Práce na jizvách: Zapojení zjizvené tkáně do fasciální sítě 

Sharon Wheeler

Práci na jizvách rozvinula Sharon Wheeler, ale základy této práci dala Dr. Rolf.

Principem celé problematiky jizev spočívá přizpůsobit a zakomponovat jizvu do třídimenzionální fasciové sítě.

Před započetím celé terapie, je vhodné, aby si klient zmapoval celou svou jizvu, její posunlivost, citlivost, vzhled,… Existuje přes dvacet technik, které mění vlastnosti zjizvené tkáně, každá vypadá jinak, je jiná co se týče pocitu a  funguje trochu jiným způsobem.

Je důležité pracovat jemně a citlivě ve směru největšího odporu tkáně a takto "opracovaná" tkáň může přijmout tlak hlouběji a přirozeně. V práci se zpravidla postupuje od povrchu, propracovává se k vnitřním vzdáleným okrajům zranění, až k vnitřním orgánům. Orgány pak pracují lépe bez srůstů tkáně, které je deformují a omezují.

Práce na jizvách obvykle vyřeší přetrvávající chronické nervové dysfunkce, jako je necitlivost, přecitlivělost na dotek, chlad, ale i nezvyklé pocity jako je mravenčení, pálení. Většina těchto dysfunkcí během sezení vymizí.

Ze strukturálního pohledu není důležité pracovat na jizvě ihned po operaci, nebo vzniku jizvy. I dvacetiletá jizva se takto zaintegruje do tkáně. Důležité je ale, aby jizva byla důkladně zhojená.

Pocity při práci na jizvách jsou obecně mírné a příjemné. Povaha doteku je přirozená a uvolněná. Pohyby jsou hbité, jemné a klidné. Tato práce by neměla být v žádném případě bolestivá. Po ošetření jizev klienti často říkají: "Ta jizva je zase mojí součástí."

Kontraindikace práce na jizvách:

Jizva nesmí být otevřená, zanícená, mokvající, kolem jizvy není žádné zarudnutí, či otok v důsledku zánětu nebo radioterapie.